Navazujeme na včerejší vzrušující večer. Nejen, že měl v sobě rytmy gambijských bubnů, ale hlavně bylo zmíněno i ukázáno, kolik na světlo světa od celospolečenských a politických změn v roce 2017 přišlo projektů, které posunuly místní lidi, jednotlivce i komunity. Je úžasné, kolik dobrých záměrů pomohlo mladým gambijcům, mužům i ženám, postavit se na vlastní nohy. Czech Bikes také zazněly sálem jako jeden z dobrých příkladů, který úspěšně a viditelně pomáhá v malé africké zemi. Po oficiálním ukončení jsme ještě chvíli zůstali se zástupcem EU delegace a hovořili o cyklo dopravě v Gambii a její budoucnosti a zároveň připravili brzkou schůzku se zástupcem projektu YEP, Yusuphou Keitou (schůzka bude na konci naší mise).

Ráno rychle balíme. Ještě dopisuji komunikaci k propojení KPA s Magistrátem v Olomouci. Nutné odeslat ještě z pobřeží, ve vnitrozemí se to internetem tak hustě nevlní. Je hotovo, jede se!

Cesta do vnitrozemí vede opět přes sklad CBGS ve Faji Kundě. Přes hustou aglomeraci velké Serekundy se přibližně po hodině dostáváme do skladu. U něj k nám přichází žebrající muž. Jeho pomoc je pro nás vítána. Drobný peníz pro něj za práci také. Win-win situation. Na závěr nakládky auta můžeme vyhodit ze skladu nahromaděný odpad, neboť právě jede okolo mladý muž s oslím povozem kolektující odpad za drobnou úplatu. Opět Win-win.

Další hodinu poskakujeme od skladu do Brikamy. I když je to jen přibližně 30 km.

Cestou do Brikamy zvoní telefon, ředitel školy Kaleng Jawo, kterou jsme v roce 2019 pomohli postavit na nohy, po zničení v období dešťů. Pan ředitel Malang Kujabi nás viděl projíždět. Rychle sedl na místní minibus gele-gele a dostihl nás jen proto, abychom se aspoň na chvíli mohli vidět. Spojilo nás tenkrát tvoření pro místní děti. Bylo to vzácné a nezapomenutelné. Těžko vypovědět, je to hluboké. Oba pamatujeme ...

Po vzácném setkání pokračujeme až do Brikamy. Zde opravujeme defekt na kole vozidla a čerpáme plnou nádrž. Otevírá se cesta na dálný východ. Ubývá obydlí, provoz výrazně prořídne. Přesto jsou okolo cesty k vidění torza aut, většinou po vážných nehodách. Kolik životů v nich zůstalo, kdo to ví? Auta viděna zde na cestách jsou skutečně v žalostném stavu. Naše z toho nevyjímaje. Jsou to stroje, které by v Evropě již vůbec na cesty nemohly. Ale místní šikovní automechanici je udržují při životě, i když ve skutečnosti jsou ta auta již mnohokrát po smrti.

Cestou do cílové vesnice Manna projíždíme mnoho policejních i armádních checkpointů. Na každém a nejen dnes, se nás ptají, zda by mohli z našeho projektu také dostat kolo. Snad všichni lidé v Gambii, mladí i starší si přejí jízdní kolo. Mnohým se tato touha bohužel nikdy nesplní. Ani my s kolovým projektem nejsme schopni této touze opravdu všech vyhovět. Ale možná brzy svitne naděje pro více nadšených lidí, toužících po svém kole. CBGS Bike Centrum při partnerské škole Jarumeh Koto má sen kola repasovat a následně i vyrábět, tedy kol by mohlo být v budoucnu určitě více. Budou to kola naděje. Made in Gambia, Made by Gambians.

Moc milé zastavení prožíváme v osadě u vesnice Panchang. Zde jsme před lety spolupracovali s místní školou. Krásné, něžné setkání s místními lidmi, při západu slunce. V dáli hoří vysušená země připravující se na období dešťů. Kolem se pasou velké africké krávy. Palmy, baobaby, tišší lidé ... idilické pohledy a vjemy.

Již za tmy se blížíme do cíle dnešního dne. 20km před závěrečnou metou kupujeme lehkou bambusovou postel, aby bylo na čem spočinout. Následně ještě jedno vzácné zastavení s ředitelem školy v Jarumeh Koto, panem Kebbou Susem. Právě s ním a jeho školou stavíme CBGS Bike Centrum. Probíráme přípravy velké návštěvy firmy Koma Modular z Česka i ze Senegalu.

Odtud je to do cíle již jen 3km. Částečné vybalení, spaní venku, jak jinak, ani v noci teploty výrazně dolů nepadají.

Good night, sound sleep.