Ještě předešlý den, již za šera a tmy měníme ve skladu v Manně obsah vozidla. S vřelou nezištnou pomocí místních chlapů a dětí vykládáme materiál z pobřeží. Záhy připravujeme a nakládáme vše potřebné pro první setkání a workshop v Janjangbureh prison (aktivita s vděkem a požehnáním místního ministra vnitra).

Ráno, ještě před odjezdem do vězení, ladíme parkovací stanice a materiál pro jejich výstavbu ve škole Jarumeh Koto s cyklo mechaniky školy a koordinátorem projektu CBGS.

Pak už konečně míříme do přívozu k řece. Za řekou stihneme při snídani rychlou poradu s koordinátory projektu CBGS, Harunou a Ousmanem. V této čtveřici vstupujeme do vězení (Haruna + Ousman + Libuška + Roman). Rychlá příprava prezentace projektu KPA/CBGS a workshopu naplétání kol, včetně prezentace přes dataprojektor. Přichází 7 vybraných chlapů pro první spolupráci gambijských odsouzených s kolovým projektem KPA/CBGS. Strávili jsme spolu přibližně 4 hodiny. Velký zájem a soustředění všech po celou dobu nás velmi překvapilo. Všichni chtějí být součástí, chtějí se naučit pro ně nové řemeslo, chtějí být někomu užiteční. Chlapi se průběžně dozvídají, jak je celý projekt složený, včetně české strany. Shlédnou i videa, jak se tvoří projekt s koly v Gambii. V druhé části začínáme již s aktivitou naplétání. Učíme se step by step. Pomalu, s velkou trpělivostí. První kolo je společnými silami na světě! Rozcházíme se s tím, že budeme zpočátku tvořit ve dvou tří členných skupinách. Až později se ukáže, kteří tři budou ti praví pro dlouhodobou spolupráci v naplétání kol (předních i zadních) pro gambijská školní kola. Do října potřebujeme naplést přibližně 400 kol. Důležitější je však vytrvalost a preciznost a na tomto budeme ve věznici s chlapy pracovat.

Radost ze společných chvil je opravdu velká, a to na všech stranách. U odsouzených i u vedení věznice (přejí si mít z věznice rehabilitation centre). Radost i těšení se do vězení na příště máme i my. Pokračování workshopu bude v následující sobotu a neděli.

Po odchodu z vězení nakupujeme s koordinátorem Ousmanem materiál pro stavbu cyklo parkoviště v partnerské škole Jarumeh Koto. Jen část, neboť větší část parkoviště, která je ze dřeva, nasekají v buši a přinesou místní školáci (děti vtahujeme do tvoření projektu co nejvíce, aby se potkaly s hodnotou daru a celého tvoření, které směřuje pro ně). Ousman se vším potřebným ke stavbě odchází do přívozu.

Před našim odjezdem z Janjangbureh proběhne ještě rychlá návštěva v cyklo workshopu Haruny na konci městečka Janajangbureh.

Následuje cesta přibližně 100 km dlouhá na západ, do správního města Jarra Soma. Cesta je to divoká, ani ne tak krajinou, ale tím, že auto opět vypovídá poslušnost. 100 km bez brzd!, s defektem kola a s nemožností vypnout motor (auto nestartuje). Ale vlastně nic nového, tohle už jsme s našim vozem zažili vícekrát, tak jen nadechnutí a prostě jedeme. Cestou potkáváme dalšího cyklo mechanika - bývalého našeho učně jménem Malang. Srdečné setkání musí rychle skončit a frčíme dál na západ. Sluníčko padá nezadržitelně k zemi. Při dojezdu do Somy přichází šero a brzy tma. Rychlá, alespoň částečná oprava auta. Hledáme příbytek na noc. Vše plné, když začneme orodovat, většinou se majitel jde podívat, zda něco skutečně není. Nakonec spíme u místních skautů. Jsme vděčni, skládáme hlavu po plném a naplněném dni.